Historie

Vše začalo v roce 1992, kdy jsme se scházeli na pařby her legendárního počítače commodore 64. Po všech možných střílečkách a sportovních hrách jsme jednou narazili na hudební simulátor Kawasaki RR (ty zkušenější si určitě vzpomenou) , který nám zjevně natolik učaroval, že jsme si první pokusy začali nahrávat na kazetu. Samozřejmě jsme cítili, že když už něco tvoříme, měli by jsme se také nějak jmenovat. 

Tak vzniká: Sharpkawasaki (jednoduché spojení zmíněného názvu simulátoru a kazeťáku na který jsme nahrávali). Složení "kapely" bylo: David Kolář, Tomáš Kolář, Michal Kolář, Robert Řípa. "Skladby" vznikaly tak, že se pustil podklad ze simulátoru a my jsme dotvářeli zvuky vším, co bylo zrovna po ruce + byla snaha také něco zpívat - spíš řvát :-).

V roce 1993 opouští kapelu nejstarší z bratrů David (neshody kolem dalšího směrování) a tak vlastně vzniká: M.R.T. Složení je od té doby neměnné: Michal (bicí, perkuse, sem tam zpěv), Robert (zpěv, perkuse), Tomáš (kytara, zpěv). Ještě z nostalgie jsme jedno album nahráli pod původním názvem Sharpkawasaki, dokonce jsme Davidovi věnovali skladbu: "Minuta ticha" , v domění, že třeba změní názor a vrátí se - no už se nevrátil :-).

V roce 1993 také končí prvotní okouzlení simulátorem Kawasaki RR a od alba: "The singles" jsme více méně začali až na vyjímky spoléhat na vlastní vytváření zvuků a někdy už i melodií. A opět jsme si vystačili se vším co jsme doma našli: bicí nahrazovaly krabice, plechové formy na dorty, paličky byly samozřejmě vařečky..atd. Ale měli jsme už i klasické nástroje: malá "španělka", foukací, tahací harmonika..flétna. Samozřejmě jsme neuměli akordy, tak jsme si poradili naladěním kytary tak, aby při puštěných strunách zněl už nějaký akord a poté stačilo palcem zmáčknout celý hmatník a hrát vlastně barovými akordy. Poté jsme zvuk kytary vylepšili ozvučením přes sluchátka, tehdy ještě od walkmana, tím jsme dosáhli až neuvěřetelně hutného zvuku, jako z elektriky.

Tímhle stylem jsme vlastně tvořili (a snad se i někam posouvali) až někam do roku 1997. Toho roku pro nás přišel zlom. V legendární boleslavské, dnes již neexistující hospodě: Dallas, potkáváme človíčka jménem Karel Klust. Už ani nevím jak, ale dali jsme řeč a on kupodivu projevil zájem vyslechnout něco z naší tvorby a dokonce nám byl ochoten za kazetu zaplatit (tuším že 200 Kč), což pro nás bylo neuvěřitelný.

No zaujali jsme a Karel nám nabídnul, že má kytaru Fender Stratocaster a klidně nám ji na naší tvorbu půjčí a poskytne nám prostor na zkoušení, což byl pro nás další šok. A když už jsme měli k dispozici takový nástroj, tak jsme se rozhodli, že se naučíme akordy a dovybavíme se klasickými nástroji. Bicí zůstavají Michalovi, basu bere Robert a tím i definitivně opouští pozici zpěváka (někdy v roce 1998), kytary a zpěvu se ujímá Tomáš.

První demo album v klasickém obsazení je: "730" z roku 2000. Na tomhle albu také hostuje ve 2 skladbách ("Cesta","Instrumental") jediný a zatím poslední host: Daniel Marek, který hrál na akustickou kytaru. Nahráli jsme s ním i některé další jeho věci, ale na album se nedostaly. Jinak je to první celé album, kde opouštíme nahrávání "z voleje" a už opravdu nejprve zkoušíme a až potom nahráváme. Byla snaha nahrát ucelené album a snad se to i podařilo. Svědčí o tom i  to, že některé skladby s radostí pravidelně zařazujeme do playlistu živáků.Velkým nedostatkem alba je zvuk nahrávek, kdy jsme jako nahrávací zařízení ještě používali klasický kazeťák. Bonusy obsahují naše experimenty s elektronikou, no bavilo nás to :-).

V roce 2001 vydáváme další z vedlejších projektů: "Projekt 2". Tentokrát jsme ho téměř celý věnovali experimentům s elektronikou. Z 12 skladeb je 8 instrumentálek a 4 se zpěvem ("Když jsem sám - sun mix: pro Ivču", "Neúnavný kroky", "Osud", a bonusovka ze zkušebny, která se objeví na příštím regulérním albu "Střídavý pocity - live demo SKP"). Celé album je i z dnešního pohledu povedeným výletem do elektronických poloh. Zvuk už vykazuje "normální" kvalitu. Konečně jsme objevili kabely a mixák.

V roce 2004 vypouštíme do světa další řadové demo album: "Střídavý pocity". S výsledným mixem a produkcí jsme se dost mazlili a tak vzniklo asi zatím nejdotaženější album, které si i dnes rádi poslechneme. Samozřejmě stále víme o rezervách, jak ve výkonu, tak i ve zvuku, ale celkově jsme byli spokojeni. Musíme také zmínit, že album vzniklo v nové zkušebně v Dolánkách. Velký dík patří Elišce Řípové za poskytnutý prostor.

8 let, tak dlouho nám trvalo než jsme nashromáždili nový materiál a síly na další album. Roku 2012 vydáváme stylově nazvané demo album: "..probuzení". Proti "Střídavkám" jsme tentokrát chtěli nahrát syrové album, bez dalších kudrlinek. Jak jsme skladby hráli ve zkušebně, tak jsou i na cd. Zpětně musíme přiznat, že si hlavně co se táká výkonu zasloužily jednotlivé věci určitě víc. A tak i když skladby z alba rádi hrajeme, ze studiových verzí nejsme nijak unešení.

O rok později, tedy 2013, vzniká nahrávka "živáku": "Hmyzfest 2013". Jedná se o demo live album pro fanklub, které obsahuje playlist 16 skladeb, tak jak zazněly na Hmyzfestu toho roku. Zvuk je bohužel horší kvality než jsme doufali. Jinak se jedná o průřez z našich 3 posledních řadových alb + 1 zatím nevydaná novinka: "Nikdo".

Zatím poslední přírůstek do naší diskografie je demo album: "Jiný místo", které vyšlo 1. 12. 2017. Nové skladby jsme začali dávat do kupy vlastně už od roku 2014 a pravidelně jsme je ve zrovna natrénovaných verzích zařazovali do našich koncertů. Všech 10 skladeb ale prošlo vývojem a tak se finální verze od těch původních někdy dost liší. "Ostré" verze jsme pilovali takřka celý rok 2016 a s nahráváním jsme skončili v dubnu 2017. V období od května až do konce září jsme pak pracovali na konečném mixu. Proti minulému albu "..probuzení" jsme se opět víc ponořili do mixu, produkce a tak je "Jiný místo" určitě dotaženější a doufáme i pestřejší. Celkový dojem nemáme špatný, ale opět víme, že do budoucna je stále co zlepšovat, ať už zvuk, nebo celkový výkon. Málem jsme zapomněli, že všechny skladby jsou nahrané v našem novém útočišti - prostory AIRecords. Výjimkou je poslední skladba ("Černý svědomí"), kterou jsme nahráli ještě v Dolánkách.